Aktuální výstrahy ČHMÚ

Jak výstrahy ČHMÚ fungují

Výstrahy na nebezpečné jevy vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Každá říká, jaký jev hrozí, jak vážný je a odkdy dokdy platí. Když konec předem jasný není, platí do odvolání. Součástí výstrahy je i doporučení, co dělat, a to najdete na stránce kraje přímo pod ní.

Na jaké jevy

• Počasí: vítr, sníh, náledí a náledí na silnicích, námraza, bouřky, déšť, vysoké teploty a nízké teploty.
• Voda a oheň: povodně a požáry.
• Zdraví a ovzduší: tepelný stres, chladový stres, ozon, prašnost, oxid dusičitý a oxid siřičitý.

Výstraha nemusí platit pro celý kraj

ČHMÚ vydává výstrahy po obcích s rozšířenou působností, takže výstraha může platit třeba jen pro horské oblasti kraje. Na stránce kraje ji ukazujeme, i když se týká jen jeho části, a v textu výstrahy je, kde přesně platí.

Kdy čekat které jevy

Z měření stanic ČHMÚ, ne z výstrah, které zrovna platí:

• Mráz: v nížinách pod 300 m poprvé mrzne obvykle kolem 18. 10., na jaře naposledy kolem 21. 4. (medián 50 stanic, 1996–2025). Na horách a v kotlinách dřív.
• Sníh: na stanici Lysá hora (1322 m) leží v prosinci sníh v průměru 27 dní.
• Vedro: nejtepleji je v červenci. Nejteplejší stanice Brno-Žabovřesky má průměrné červencové maximum 27,5 °C.
• Bouřky a přívalové deště: nejvíc prší v červenci, v průměru stanic 90 mm za měsíc. K letnímu maximu přispívají bouřky a přívalové deště.

Jak často stav ověřujeme

Výstrahy čteme z otevřených dat ČHMÚ a obnovujeme je nejméně každých 15 minut. Upozornění do telefonu si zapnete na stránce svého kraje.

Normál 1991–2020, mrazy 1996–2025. Zdroj: ČHMÚ (CC BY 4.0).