Výstrahy ČHMÚ

Ústecký kraj

Zdroj: ČHMÚ (CC BY 4.0)

Upozornění na výstrahy

Když ČHMÚ vydá pro Ústecký kraj výstrahu, dáme vám vědět do telefonu.

Co znamenají stupně

  • ŽlutáNízké nebezpečí
  • OranžováVysoké nebezpečí
  • ČervenáExtrémní nebezpečí

Na co si v kraji dát pozor

Co pro Ústecký kraj platí vždy, ne jen dnes. Aktuální výstrahy jsou výš na stránce.

  • Hory

    Do kraje zasahuje Krušné hory. Na hřebenech fouká silněji, dřív sněží a sníh leží déle než v nížinách. Na stanici Měděnec (828 m) leží v prosinci sníh v průměru 22 dní. Výstraha na vítr, sníh nebo námrazu proto může platit jen pro horní polohy, ne pro celý kraj.

    Počasí na horách: Krušné hory

  • Řeky a povodně

    ČHMÚ v kraji sleduje 14 vodočtů na 9 řekách, nejvíc jich mají Labe (3), Kamenice (2) a Mandava (2). Třeba na vodočtu Ústí nad Labem (Labe) začíná 1. stupeň povodňové aktivity při 450 cm, 3. stupeň při 600 cm. Při výstraze na povodně nebo vydatný déšť najdete stav nejbližšího vodočtu a stupeň povodňové aktivity na stránce své obce.

  • Vedro a mráz

    Nejtepleji bývá v létě na stanici Doksany (158 m): průměrné červencové maximum 26,7 °C. Nejstudenější zimy má Měděnec (828 m), lednová minima tam v průměru klesají na −5,2 °C.

  • Srážky

    Nejvíc v kraji prší v červenci, v průměru 79 mm za měsíc, nejméně v dubnu (32 mm). K letnímu maximu přispívají bouřky a přívalové deště.

Výstraha má jev, stupeň a dobu platnosti. ČHMÚ ji může vydat jen pro část kraje, třeba pro horní polohy nebo pár obcí s rozšířenou působností, a doporučení, co dělat, je přímo v ní. Jak výstrahy fungují, popisujeme na přehledu výstrah.

Hory, vodočty a stanice ČHMÚ, normál 1991–2020 z 14 stanic · Zdroj: ČHMÚ (CC BY 4.0)