Platí pranostiky?

9 %

let mrzlo některou noc 12.–14. 5. (minimum ve 2 m pod nulou)

Týden předtím (5.–7. 5.) mrzlo v 14 % let, týden poté (19.–21. 5.) v 2 %. Mráz během května ubývá plynule — kolem zmrzlých mužů se zvlášť nevrací. Jako hranice pro sázení ale v nížinách fungují:

Přízemní mrazík (5 cm nad zemí) přišel po zmrzlých mužích v 53 % let — choulostivé sazenice proto chraňte i v druhé polovině května, hlavně v údolích a na horách.

13,8 dne

s deštěm ze 40 po deštivém Medardovi — po suchém 13,9 dne

Na Medarda pršelo (aspoň 1 mm) v 31 % let. Následujících 40 dní pak pršelo prakticky stejně často jako po suchém Medardovi — na další týdny Medard vliv nemá. Všech 40 dní nepršelo za 1996–2025 nikde ani jednou, nejvíc to bylo 30 dní.

Něco na tom ale je: červen a červenec jsou v Česku nejdeštivější měsíce roku, v průměru 82 a 90 mm (152 stanic, 1991–2020) — proti 39 mm v dubnu. Prší tedy často, ať Medard zmokne, nebo ne.

59 %

let přišlo aspoň 5 dní po sobě bez deště a s odpoledni teplejšími než obvykle

Konec září ale není nijak výjimečný: o měsíc dřív (15. 8.–14. 9.) přišlo takové teplé a suché období v 59 % let, o měsíc později v 53 %.

Když babí léto přijde, bývá skoro všude — drží ho rozsáhlá tlaková výše. Na většině stanic přišlo v 16 z 30 let, v letech 2002 a 2013 skoro nikde.

6 %

let ležel 11. 11. ráno aspoň 1 cm sněhu

Nepomůže ani volnější výklad: sníh aspoň jeden den v týdnu 8.–14. 11. ležel jen v 13 % let. Na stanicích do 400 m to bylo 2 % let, nad 700 m 20 %.

Sníh na Martina podle výšky stanice

Podíl let, kdy 11. 11. ráno ležel sníh

26 %

stanic mělo v letech 2016–2025 v průměru na Štědrý den ráno sníh

Bílé Vánoce ubývají — v letech 1996–2005 to bylo 64 % stanic. Zelené Vánoce jsou tak dnes pravidlem. Sníh o Velikonocích ale po nich nepřichází častěji, spíš naopak: ve všech výškách ležel na Velikonoční neděli častěji po bílých Vánocích. Kde bývá sníh, bývá v zimě i na jaře.