První podzimní mráz přichází v nížinách obvykle v polovině října, na horách asi o deset dní dřív. U země, kde rostou záhony, mrzne ještě o dva týdny dřív. Letos už do 23. října mrzlo na více než polovině sledovaných stanic ČHMÚ.
Kdy obvykle poprvé mrzne
Prošli jsme 30 let měření (1996–2025) na 181 stanicích ČHMÚ. Za mráz počítáme den, kdy teplota ve dvou metrech klesla pod nulu.
| Nadmořská výška | Obvykle | Rok z deseti | U země |
|---|---|---|---|
| do 300 m | 18. 10. | 3. 10. | 1. 10. |
| 300–500 m | 16. 10. | 30. 9. | 27. 9. |
| 500–800 m | 14. 10. | 28. 9. | 22. 9. |
| nad 800 m | 8. 10. | 20. 9. | 20. 9. |
„Rok z deseti“ znamená, že jednou za deset let mrzne už k tomuto dni. „U země“ je teploměr 5 cm nad trávníkem. Tam se v noci drží nejstudenější vzduch, a proto po jasné noci zmrznou okurky, i když teploměr u domu ukazoval plus.
Výška není všechno
Rozdíl mezi nížinou a horami je jen asi deset dní. Víc rozhoduje poloha. Studený vzduch v noci stéká do údolí a kotlin jako voda a zůstane tam ležet.
- Horská Kvilda na Šumavě (1 052 m) má první „podzimní“ mráz obvykle už 9. července. V polovině let tam tedy mrzne i v létě, už během prvních devíti dní července.
- Borová Lada (898 m) obvykle 13. srpna.
- Nejpozději mrzne v Holovousích u Hořic (4. listopadu), v Ústí nad Labem u Labe (31. října) a v Praze-Karlově (28. října). Ve městě a v širokých říčních údolích se teplo drží déle.
Jak je to letos
Do 23. října, kam zatím sahají data ČHMÚ, mrzlo na 102 ze 181 stanic. V nížinách pod 400 m mrzlo na víc místech najednou poprvé 12. října, o den později už na 33 stanicích, například v Prostějově −1,4 °C. Liberec i Plzeň měly první mráz 13. října, zhruba v obvyklém termínu. Praha-Karlov, Brno-Tuřany a Hradec Králové zatím mráz neměly, i když v Brně-Tuřanech obvykle přichází do 23. října. Horská Kvilda mrzla už 6. září a 13. října tam bylo −8,9 °C.
Dřív mrzlo o tři týdny dřív
Nejdelší řadu měření v Česku má pražské Klementinum, od roku 1775. Denní minima v ní nejsou, proto jsme hledali první ráno pod nulou podle ranního pozorování.
- 1775–1824: obvykle 12. listopadu
- 1875–1924: obvykle 3. listopadu
- 1996–2025: obvykle 23. listopadu
V centru Prahy tak dnes první mrazivé ráno přichází asi o tři týdny později než před sto lety. Klementinum ovšem stojí uprostřed města. Jak jeho měření ovlivňuje tepelný ostrov Prahy, rozebírá ČHMÚ zvlášť a odkazuje na to ve zprávách o klementinské řadě. Kolik z posunu dělá město a kolik oteplování, z jedné stanice nespočítáme.
Co stihnout na zahradě
Ve výsevním kalendáři webu mráz nesnese devět plodin: rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, fazole, kukuřice, celer a bazalka.
- Před prvním mrazem sklidit všechno teplomilné. Dýně s kouskem stopky, déle vydrží. Zimní jablka taky, ať dozrají ve sklepě.
- Záhony, ze kterých ještě sklízíte, přes noc přikryjte netkanou textilií. Proti mrazu u země to stačí.
- Česnek se sází zhruba od tří týdnů před prvním mrazem do tří týdnů po něm. V nížinách je teď ideální doba.
- Polníček mráz snese. Sklízí se celou zimu, kdykoli záhon rozmrzne.
Kdy u vás obvykle poprvé mrzne a kdy co sít, ukazuje výsevní kalendář pro každou obec.